Vzpomínám si, když můj přítel stále mluvil o tom, že by si přál motorku. Když jsem tohle slyšela poprvé, tak já osobně jsem měla veliký strach. Nevím proč, ale mě řidiči na motorkách vždycky přijdou velice nebezpeční. Vždyť vůbec nejsou nikde z žádné strany chránění. To třeba u automobilu je člověk chráněný tak, že sedí vlastně v uzavřeném prostoru, ale co motorkář? Řekla jsem si, že tohle budu muset svému příteli nějak rozmluvit, protože žádné motorky bych vůbec doma nechtěla. Jenomže když jsem se o tom bavila s přítelem, že se motorky bojím a že by bylo opravdu smutné, kdyby se třeba někde vyboural, tak on mi řekl, že se vůbec nemám bát a starat se o tohle.

Prý já sama jsem si pořídila elektrokolo, takže on bych chtěla nějakou motorku. Já chápu, že je to jeho záliba a že bych mu to neměla vůbec nic zakazovat, když to někoho baví. Jenomže vezměte v potaz, že elektrokolo je úplně něco jiného než motorka. Elektro kolo jede rychlostí maximálně dvacet pět kilometrů v hodině, kdežto třeba nějaká motorka dá i dvě stě kilometrů v hodině. Myslím si, že to velice nebezpečné, tak proč si to přítel přeje? Jak ho to napadlo? Nikdy předtím žádnou motorku nechtěl, vždy měl rád jen auta, tak co se stalo, že nyní chce motorku? No, třeba má krizi středního věku, na to věk by už měl.

A to se ještě přítel těšil, že s ním budu jezdit já na motorce jako spolujezdec. Ani omylem. Řeknu vám, že já osobně na to vůbec nesednu, protože se motorek bojím a mám z nich respekt. I kdybych měla na sobě tři helmy a čtyři nějaké kožené kombinézy, tak bych vůbec na motorku nesedla, protože z nich mám respekt a bojím se. A je mi jasné, že kdybych na to sedla já, tak zákon schválnosti by udělal to, že bychom se zrovna vybourali. A to vážně nechci. Já osobně nebudu nikdy pokoušet své štěstí, takže u mě nepřipadá v úvahu, že bych někdy sedla na velkou a nebezpečnou motorku.