BuÄ Å¾enou, která narovná druhé ženÄ› korunku, aniž by o tom komukoliv Å™ekla. Toto hezké poÅ™ekadlo je sice modernÃ, ale o to vÃce pravdivÄ›jÅ¡Ã. Z naÅ¡Ã spoleÄnosti se jako by vytratila sluÅ¡nost, důstojnost, hezké slovo pro sebe hledáme velice dlouho, zatÃmco nadávky a urážky sypeme z rukávů velice rychle. V souÄasné dobÄ› jsme si zvykli se urážet téměř na potkánÃ, ale hezké slovo dnes běžnÄ› neslyÅ¡Ãte.
Jak jsme se vyvinuli?
DÅ™Ãve bylo běžné, že si lidé pomáhali malými dranostmi. Podržet dveÅ™e, pomoct vytáhnout taÅ¡ku do vlaku, podat nÄ›co na co nÄ›kdo nedosáhne, to vÅ¡echno byly samozÅ™ejmostÃ, které se dnes vytrácÃ. Mladé generace vychováváme my, a právÄ› ony jsou naÅ¡Ãm odrazem. Pokud vychováváme svoje potomky tak že jakýkoliv projev laskavosti je slabost, je s námi nÄ›co Å¡patnÄ›, a nemůžeme se divit, že se nám to vracÃ.
HlavnÄ› ženy se k sobÄ› chovajà tak, že leckdy zůstává rozum stát. Ženy dokážou být agresivnÄ›jÅ¡Ã a zákeÅ™nÄ›jÅ¡Ã než muži. Ti si vÄ›tÅ¡inou jdou vÅ¡echno vyÅ™Ãkat pÅ™Ãmo, ale ženy si libujà v pomluvách a intrikách. Je jasné že každý si nesedne a jsou lidé co si nebudou rozumÄ›t ani kdyby byli poslednà na svÄ›tÄ›, ale jde o to se vzájemnÄ› tolerovat a respektovat, i když se zrovna dvakrát nemusÃme. Tolerance a respekt by mÄ›l být automatický, a mÄ›l by být souÄástà naÅ¡ich životů i dnes.
Je hezké žÃt ve svÄ›tÄ› kde nejsou zbyteÄné konflikty a urážky, ale to je nejspÃÅ¡ utopie. Proto je dobré se k sobÄ› chovat alespoň tak, abychom tolerovali, že ten druhý prostÄ› existuje. Nejen ženy by mÄ›ly držet pÅ™i sobÄ›, protože obstát v dneÅ¡nÃm svÄ›tÄ› nenà jednoduché. Na ženy jsou dnes ladÄ›nà velice vysoké nároky, a mÃsto urážek by bylo vhodné zaÄÃt opÄ›t dÄ›lat pro druhé malé vÄ›ci – zaÄnÄ›me zase podrženÃm dveÅ™Ã, mÃsto pomluv si promluvme, a možná tak nebudeme muset snášet nastavené zrcadlo v podobÄ› nevychovaných dÄ›tÃ.